Tomu našemu Alíkovi to dneska sluší


Bible nás učí, že Bůh stvořil člověka, k obrazu svému.My se pokoušíme, mnohdy, dělat něco podobného. Chceme přetvořit naše domácí mazlíčky, k obrazu našemu.
·        a tak, zatímco si dáma skočí, do salónu krásy, na manikúru
·        ve vedlejším salónu, mezitím, naše fenka bere koupel
·        poté ji, něžně, vyfénují
·        příjemně navoní
·        popřípadě, navléknou do nějakého, slušivého, oblečku.

Docela se bavím, představou, jak na vesnici, například před sto lety, přijde dáma k hospodyni, nabídnout pro jejího pejska kosmetiku.To by, asi, selka koukala a dáma by nestačila prchat. Určitě by nechápala, proč má tu svou vesnickou všehochuť, vodit do nějakého psího salonu.
–         blechy si vydrbe sám
–         u hlídání slepic, vonět nepotřebuje
–         popřípadě ho ostříkneme hadicí

Rozhodně nechci nikoho urazit.Chápu, že mít psa doma, v bytě, je asi o něčem jiném. A nikdo by určitě nechtěl, aby si jeho návštěvy odnášely, s sebou, i nezvané nájemníky. Jen si myslím, že se nic nemá přehánět.


Trimování

Nedávno jsem četla o službě pejskům, která má zajímavý název. Trimování. Jelikož, přiznám se, jsem toto slovo viděla poprvé, zaujalo mě.
Zjistila jsem, že to, rozhodně, není zušlechťovací záležitost, kterou nám diktuje nějaký náš rozmar. Nýbrž, věc potřebná.
·        Trimování je, odborné vyškubávání odumřelé srsti, které by se pes, jinak, nezbavil.
·        Jestliže ho budeme jen stříhat, nebude docházet k výměně srsti a ta začne plstnatět.
·        Pak by byl, jakýkoliv zásah, bolestivý.

Jsou plemena, která, jistě, tuto péči nevyžadují
–         krátkosrstý jezevčík
–         baset
–         bígl.
Některá by bez trimování do budoucna trpěla
–         hrubosrstý kokršpaněl
–         knírač
–         pudl.

Abychom pejskovi prospěli, a ne naopak, je potřeba
·        najít zkušeného trenéra
·        přijít už ve stáří šesti týdnů (našeho pejska)
·         opakovat návštěvy, každé dva měsíce.